Druhý srpnový den započala naše cesta, která vedla od klubu, kde spolu trávíme krásné chvíle, až po naší destinaci ve Zdicích. Zde jsme si vybalili věci, vypsali služby na úklid a stanovili pravidla, na kterých jsme se shodli, protože respekt je na naší cestě důležitý. Jelikož jsme se sešli z různých klubů a neznali se mezi sebou, přišly na řadu seznamovací hry. Tam se většina z nás seznámila se jmény dříve neznámých dětí a dále také se zájmy a koníčky ostatních. Po večeři jsme seděli u ohniště, kam za námi přišli dvě hippies a vyprávěly svůj příběh, proč utekly z města. Rozhodli jsme se, že se k nim chceme přidat a společně s nimi konat dobré skutky. Za odměnu každý z nás dostal svůj první korálek.
Protože v sobě všichni máme lásku k přírodě, strávili jsme velkou část následujícího dne v lese, kde se nám podařilo odpovědět na otázky týkající se naší Země. Některé z nich byly skutečně záludné. Pokračovalo se zkouškou přes provázkovou síť, kde všichni dostali kuráž a pustili se do zvládání překážek. Po takto náročných aktivitách nám síla ještě stačila, a tu jsme použili do své kreativity v batikování triček. Když už se chýlil den ke konci, zahráli jsme si reflexní hru, při které jsme si o sobě řekli krásná a dojímavá slova.
Třetí den jsme vyrazili na celodenní výlet z Berouna do Srbska. Celou trasu vedle nás proudila řeka Berounka. Byli jsme natolik odvážný, že jsme prozkoumali temná zákoutí místních jeskyní, kde skutečně nebylo vidět ani na krok. Netopýry jsme naštěstí neprobudili.
Učili jsme se větší zodpovědnosti, a proto někteří z nás kupovali lístky na vlak, orientovali se v mapách a celkově se naučili hospodaření s penězi. Večer už na nás čekala párty ve společenské místnosti, a nechyběli ani naše oblíbené písničky.
“Všichni nachystat pláštěnky a pevnou obuv, jde se do světa!”. Ve čtvrtek už od rána pršelo, a tak jsme se museli přizpůsobit podmínkám. Naše hippie rodina se dozvěděla něco nového o třídění odpadu a jeho délce rozkladu. Po deštivém zážitku jsme navlékli batikovaná trička a uspořádali kreativní soutěž. Navrhly se kostýmy, účesy a taneční vystoupení či scénka.
Porota hodnotila přísně a byla opravdu nekompromisní. V závěru dne každý zažil spirituální cestu do svého nitra, kde se rozhodl pro svoji vlastnost, které si nejvíce na sobě váží.
Poslední den našeho dobrodružství byl věnován především úklidu. Někteří opravdu s uklízením bojovali, ale nakonec se všem podařilo zdárně uvést pokoje do původního stavu.
Následně jsme vyrazili směrem do našeho domova. Z naší cesty nám zůstanou na památku korálky za dobré skutky a obálky s krásnými psaníčky.

Výlet na Plešivec a ještě dál…

Na letošním výjezdu se nám střetávají dvě věkové kategorie, a tak máme pro starší kluky náročnější a sebezkušenostnější program. Druhý den kluci opouští základnu zdické fary a vydávají se na třídenní túru, při které budou spát dvě noci pod širým nebem.
Kluci dostávají obálku s instrukcemi, kde jsou popsány jednotlivé kroky – obdrželi určitý obnos peněz, nakupují si za ně jídlo a jízdenky na vlak a může se vyrazit.
Naše dobrodružství začíná v Lochovicích, odkud se vydáváme pěší na Plešivec. Po túře si vybíráme místo k utáboření. Sháníme dřevo v lese na oheň, opékáme si buřty a debatujeme o všem možném a nemožném. Na spaní zvítězila dřevěná tvrz, která se ukázala jako dobrý nápad, protože v noci vydatně pršelo.
Druhý den se naše posádka rozrůstá o jednoho člena. Kluci jdou podle instrukcí samotní a po pár hodinách se scházíme na dohodnutém místě. Kvůli předpovědi počasí jsme rozhodnuti po cestě už nepokračovat a přenocovat v blízkém lese u Hostomic. Posádka staví stan a mezitím jeden z nich pasovaný na šéfkuchaře stará o večeři a na pokrm nám chystá ,,Kuře v ohni“.
Poslední den už nás po snídani čeká cesta zpátky do Zdic, kde si po 35 kilometrech v nohách dáváme pořádný oběd za odměnu.
Doufáme, že si kluci z výletu odnáší nové a pěkné zážitky a zkušenosti.