Srpnový výjezd s Autobusem

Letošní výjezd jsme s klienty jeli do Zdic u Berouna, kde jsme nocovali na tamější faře. Zúčastnilo se ho šestnáct klientů a pět pracovníků. Příběhem našeho výjezdu byl únik do jiného, vlastního světa, kde však čekají také různé nástrahy stejně tak, jako ve světě reálném. Chtěli jsme klientům ukázat, že každý máme občas chuť někam utéct a schovat se před zodpovědností a denními povinnostmi, a věcmi, které občas nejdou tak, jak bychom chtěli. Útěk je možná na chvíli fajn, ale je důležité se pak výzvám postavit čelem a začít věci řešit. Nechápu něco ve škole? Můžu doma na chvíli “vypnout” a pak se na to zkusit podívat, pokud mi to nepůjde, domluvím si konzultaci se svým učitelem, a budu vědět, že jsem pro to něco udělal. Chtěli jsme, aby si klienti uvědomili svoji zodpovědnost, vnímali více svoje pocity (ať už jsou pozitivní či negativní), a nebáli se jich.

Aktivity byly zaměřené například na různé vykračování z komfortní zóny. Jaké mám emoce, čeho se bojím, jaký rozdíl vnímám mezi dívkami a chlapci? Na toto téma jsme měli uspořádanou i olympiádu. Dívky a chlapci proti sobě soutěžili ve sportovních i vědomostních aktivitách. Potom si týmy sedly a povídali si o tom, čím se liší od druhého pohlaví, a v čem vidí výhody nebo nevýhody. Nakonec se sešly ve společné diskuzi. Cílem těchto aktivit bylo uvědomění rozdílů a snaha o náhled a pochopení druhého pohlaví. Večer se vyprávěly příběhy, které klienty připravily na další den, promítaly se filmy, spalo se venku, a nakonec došlo i na kadeřnický salón. A protože jsme se nacházeli blízko souhradí Točníku a Žebráku, středeční den byl ve znamení túry a převzetí zodpovědnosti našich klientů. Měli totiž na starost koupi jízdenek a vstupenek na výlet, vyhledání spojů, orientaci v mapě při zpáteční cestě a zajištění jídla a pití pro celou výjezdovou “smečku”. 🙂 Další dny nás čekala návštěva ve venkovním aquaparku a různé běhací aktivity v lese.

Zpětnou vazbu nám klienti společně psali na velký papír a nejvíce se jim líbily společné hry, výlet na koupaliště, možnost si popovídat nebo naše skvělá kuchyně. A jaký příběh nás čeká příště? Co třeba “Kam zmizelo číslo 29”, co vy na to, výjezďáci? 😀