Tisková zpráva:
Čtyřicet lidí bez domova dostalo 100 000 Kč bez podmínek. Experiment je první svého druhu ve vysoko-příjmové zemi v Evropě.
Co se stane, když lidem bez domova dáte 100 000 korun bez jakýchkoliv podmínek?
Skončí peníze v alkoholu a drogách?
Nebo v novém začátku?
I na tyto otázky hledal odpověď výzkumný projekt New Leaf Česko, jehož výsledky dnes představili výzkumníci a sociální pracovníci v Praze.
V rámci experimentu dostalo 40 lidí bez domova jednorázově 100 000 korun, celkem tedy 4 miliony korun, bez jakýchkoliv podmínek, kontrol nebo omezení, jak s penězi naloží.
Projekt v praxi realizovala organizace Neposeda z.ú. s výzkumným týmem z Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního centra sociálních studií, které vede Melanie Zajacová, Ph.D., LL.M.
Prvotní inspirací byl úspěšný kanadský experiment New Leaf Project, který ukázal, že důvěra může v některých případech fungovat lépe než kontrola.
„Kanadský projekt překvapil nejen veřejnost, ale i odborníky. Ukázal, že jednorázová finanční podpora může lidem bez domova pomoci stabilizovat životní situaci. My jsme tento model rozšířili o sociální práci a uzpůsobili českým podmínkám,“ říká vedoucí výzkumného týmu Melanie Zajacová.
Rozpadne se experiment – nebo stereotypy?
Projekt reaguje na dlouhodobý růst počtu lidí bez domova, který podle odborníků pokračuje navzdory miliardám korun vynakládaným do sociálních služeb.
„Dnes a denně v praxi vidíme, že současné přístupy lidem z bezdomovectví nepomohou. Často pouze zmírňují jeho dopady. Pokud chceme situaci změnit, musíme hledat nové způsoby,“ říká Jana Hamplová, ředitelka z organizace Neposeda, jejíž týmy sociálních pracovníků
realizovaly výzkum v praxi. Projekt New Leaf Česko proto ověřil přístup založený na důvěře a finanční autonomii.
Co výzkum sleduje
Výzkumný tým analyzuje především:
● jak lidé s penězi naložili
● zda se změnila jejich životní situace
● zda se podařilo stabilizovat bydlení nebo práci
● jakou roli hraje sociální práce bez přetížení pracovníků
● že člověk na ulici je stále člověkem
O projektu New Leaf Česko
● 40 účastníků – lidí bez domova obdrželo nepodmíněně peníze
● 100 000 Kč jednorázově pro každého
● celkem rozděleno 4 000 000 Kč
● celkem 100 účastníků ve 4 skupinách, včetně kontrolní
● sledováno 12 měsíců<
Základní údaje účastníků výzkumu
Co se stalo s vynaloženou důvěrou a penězi?
Výsledky výzkumného projektu ukazují, že většina účastníků využila peníze především ke stabilizaci své životní situace.
1. STEREOTYP: „Všechny peníze hned utratí za alkohol a drogy“
→ Spotřeba návykových látek se snížila!
● Peníze nezapříčinily zvýšenou spotřebu drog a alkoholu. Nejvíc lidé utráceli za jídlo,
oblečení a bydlení. Dokonce došlo ke snížení spotřeby návykových látek o 25 %.
● V kontrolní skupině se naopak spotřeba drog za 12 měsíců zvýšila o 41%.
2. STEREOTYP: „Jsou to „nemakačenka” a nechtějí pracovat“
→ přes 50 % účastníků výzkumu má nějaký druh práce
V průběhu experimentu se příjem účastníků z jejich placené práce zvýšil až o 60%, a to především ve skupině, která měla výlučného sociálního pracovníka.
Po 12 měsících mělo 80 % účastníků práci, a to ve skupině, která dostala nepodmíněné peníze.
Z dat lze konstatovat, že ani nepodmíněné peníze neměly vliv na snížení odpracovaných hodin nebo příjmu účastníků.
3. STEREOTYP: “Bezdomovci jsou na ulici dobrovolně“
→ V průběhu výzkumu si 80 % účastníků zajistilo nějaký druh
bydlení, to také patřilo k jedné z prvních “útrat”
● Po 12 měsících má stále 58 % z účastníků výzkumu bydlení.
● 2/3 z nich patří do skupiny, která měla k dispozici sociálního pracovníka.
4. STEREOTYP: „Sociální práci může dělat kdokoliv, hlavně když má to srdíčko”
→ Máme tvrdá data na měkké dovednosti
Sociální pracovník nemá prázdné ruce, ale ale musí být kvalifikovaný profesionál, který má nízký počet klientů a není zatížený administrativou.
Ve skupině s výlučným sociálním pracovníkem se u 49,3 % účastníků výrazně zlepšila jejich duševní pohoda.
Část účastníků také obnovila kontakt s rodinou a přáteli.
Tento dopad přisuzujeme tomu, že v experimentu měli sociální pracovníci na účastníky dostatek času a byli „osvobozeni“ od byrokracie (snížený case-load (počet klientů na 1 pracovníka).
Kolik může společnost, stát ušetřit
Součástí projektu je také analýza ekonomické návratnosti – Cost-benefit analýza – podobného opatření.
„Zajímá nás také otázka, kolik z těchto peněz se společnosti vrátí – například díky snížení nákladů na sociální služby, zdravotní péči nebo bezpečnost. Tyto výpočty nyní ověřujeme společně s analytiky,“ doplňuje Zajacová.
→ Výsledky ekonomické analýzy budou zveřejněny letos na podzim.
