Skip to main content
All Posts By

jana@neposeda.org

jana@neposeda.org
In Uncategorized @cs

Sociálně terapeutická desková hra SAFE SPACE je venku. A přináší něco, co dnešním rodinám často chybí – prostor pro skutečný rozhovor.

Na český trh přichází novinka, která má ambici změnit způsob, jakým spolu mluví děti a dospělí. Sociálně terapeutická desková hra SAFE SPACE, vyvinutá sociálními pracovníky a experty na komunikaci, propojuje herní zážitek s rozvojem duševního zdraví a vztahů.

Nejde jen o zábavu. Jde o funkční nástroj, který může mít doma každý.

Proč taková hra vznikla

Dnešní děti často čelí tlaku, který dospělí na první pohled nevidí – sociální sítě, výkon ve škole, vztahy s vrstevníky i vlastní nejistoty. Zároveň ale mnoho rodičů naráží na jednu zásadní překážku – nevědí, jak o těchto tématech s dětmi mluvit.

A děti zase často nevědí:

  • jak říct, co cítí
  • kdy si říct o pomoc
  • jak zvládat konflikty

Desková hra SAFE SPACE vznikla právě jako most mezi těmito světy.

Co dělá SAFE SPACE funkční pro zlepšení komunikace

Hra pracuje s reálnými životními situacemi, které děti i dospělí dobře znají. Každá karta i krok na herní ploše otevírá konkrétní téma – od každodenních rozhodnutí přes náročné situace až po momenty, kdy je potřeba spolupracovat nebo požádat o pomoc.

Dospělí společně s dětmi řeší situace z různých perspektiv, učí se pojmenovávat emoce, zkouší různé způsoby reakcí, vidí důsledky svých rozhodnutí

Důležité je, že neexistuje jedna správná odpověď. To, co vzniká, je dialog. Prostor, kde je bezpečné mluvit.

Hra SAFE SPACE stojí na principech, které známe z služeb safe space:

  • nestrannost
  • bezpečí
  • možnost volby
  • čas
  • vztah
  • komunikace

Hra vytváří prostředí, kde nikdo není hodnocen, každý může sdílet jen to, co chce. I těžká témata se otevírají přirozeně.

A právě to je klíč. Protože mnoho rozhovorů mezi rodiči a dětmi končí dřív, než vůbec začnou – často kvůli tlaku, nepochopení nebo strachu.

Hru můžete koupit na www.hra-safespace.cz
Každým nákupem hry SAFE SPACE pomáháte vytvářet bezpečnější prostředí pro děti a dospívající. Výtěžek putuje přímo na preventivní programy služeb safe space, které podporují duševní zdraví, včasnou pomoc a otevřenou komunikaci.

HLAVNI_FOTKA
IMG_0412
karty
IMG_4388
postava (kopie)
jana@neposeda.org
In New Leaf Česko

Co se stane, když místo kontroly nabídneme důvěru?

Tisková zpráva:

Čtyřicet lidí bez domova dostalo 100 000 Kč bez podmínek. Experiment je první svého druhu ve vysoko-příjmové zemi v Evropě.
Co se stane, když lidem bez domova dáte 100 000 korun bez jakýchkoliv podmínek?
Skončí peníze v alkoholu a drogách?
Nebo v novém začátku?
I na tyto otázky hledal odpověď výzkumný projekt New Leaf Česko, jehož výsledky dnes představili výzkumníci a sociální pracovníci v Praze.

V rámci experimentu dostalo 40 lidí bez domova jednorázově 100 000 korun, celkem tedy 4 miliony korun, bez jakýchkoliv podmínek, kontrol nebo omezení, jak s penězi naloží.
Projekt v praxi realizovala organizace Neposeda z.ú. s výzkumným týmem z Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního centra sociálních studií, které vede Melanie Zajacová, Ph.D., LL.M.
Prvotní inspirací byl úspěšný kanadský experiment New Leaf Project, který ukázal, že důvěra může v některých případech fungovat lépe než kontrola.
„Kanadský projekt překvapil nejen veřejnost, ale i odborníky. Ukázal, že jednorázová finanční podpora může lidem bez domova pomoci stabilizovat životní situaci. My jsme tento model rozšířili o sociální práci a uzpůsobili českým podmínkám,“ říká vedoucí výzkumného týmu Melanie Zajacová.

Rozpadne se experiment – nebo stereotypy?

Projekt reaguje na dlouhodobý růst počtu lidí bez domova, který podle odborníků pokračuje navzdory miliardám korun vynakládaným do sociálních služeb.
„Dnes a denně v praxi vidíme, že současné přístupy lidem z bezdomovectví nepomohou. Často pouze zmírňují jeho dopady. Pokud chceme situaci změnit, musíme hledat nové způsoby,“ říká Jana Hamplová, ředitelka z organizace Neposeda, jejíž týmy sociálních pracovníků
realizovaly výzkum v praxi. Projekt New Leaf Česko proto ověřil přístup založený na důvěře a finanční autonomii.

Co výzkum sleduje

Výzkumný tým analyzuje především:
● jak lidé s penězi naložili
● zda se změnila jejich životní situace
● zda se podařilo stabilizovat bydlení nebo práci
● jakou roli hraje sociální práce bez přetížení pracovníků
● že člověk na ulici je stále člověkem

O projektu New Leaf Česko

● 40 účastníků – lidí bez domova obdrželo nepodmíněně peníze
● 100 000 Kč jednorázově pro každého
● celkem rozděleno 4 000 000 Kč
● celkem 100 účastníků ve 4 skupinách, včetně kontrolní
● sledováno 12 měsíců<

Základní údaje účastníků výzkumu

Co se stalo s vynaloženou důvěrou a penězi?

Výsledky výzkumného projektu ukazují, že většina účastníků využila peníze především ke stabilizaci své životní situace.

1. STEREOTYP: „Všechny peníze hned utratí za alkohol a drogy“

→ Spotřeba návykových látek se snížila!
● Peníze nezapříčinily zvýšenou spotřebu drog a alkoholu. Nejvíc lidé utráceli za jídlo,
oblečení a bydlení. Dokonce došlo ke snížení spotřeby návykových látek o 25 %.
● V kontrolní skupině se naopak spotřeba drog za 12 měsíců zvýšila o 41%.

 

2. STEREOTYP: „Jsou to „nemakačenka” a nechtějí pracovat“

→ přes 50 % účastníků výzkumu má nějaký druh práce

V průběhu experimentu se příjem účastníků z jejich placené práce zvýšil až o 60%, a to především ve skupině, která měla výlučného sociálního pracovníka.
Po 12 měsících mělo 80 % účastníků práci, a to ve skupině, která dostala nepodmíněné peníze.
Z dat lze konstatovat, že ani nepodmíněné peníze neměly vliv na snížení odpracovaných hodin nebo příjmu účastníků.

3. STEREOTYP: “Bezdomovci jsou na ulici dobrovolně“

→ V průběhu výzkumu si 80 % účastníků zajistilo nějaký druh
bydlení, to také patřilo k jedné z prvních “útrat”
● Po 12 měsících má stále 58 % z účastníků výzkumu bydlení.
● 2/3 z nich patří do skupiny, která měla k dispozici sociálního pracovníka.

4. STEREOTYP: „Sociální práci může dělat kdokoliv, hlavně když má to srdíčko”

→ Máme tvrdá data na měkké dovednosti
Sociální pracovník nemá prázdné ruce, ale ale musí být kvalifikovaný profesionál, který má nízký počet klientů a není zatížený administrativou.

Ve skupině s výlučným sociálním pracovníkem se u 49,3 % účastníků výrazně zlepšila jejich duševní pohoda.

Část účastníků také obnovila kontakt s rodinou a přáteli.
Tento dopad přisuzujeme tomu, že v experimentu měli sociální pracovníci na účastníky dostatek času a byli „osvobozeni“ od byrokracie (snížený case-load (počet klientů na 1 pracovníka).

Kolik může společnost, stát ušetřit

Součástí projektu je také analýza ekonomické návratnosti – Cost-benefit analýza – podobného opatření.

„Zajímá nás také otázka, kolik z těchto peněz se společnosti vrátí – například díky snížení nákladů na sociální služby, zdravotní péči nebo bezpečnost. Tyto výpočty nyní ověřujeme společně s analytiky,“ doplňuje Zajacová.
→ Výsledky ekonomické analýzy budou zveřejněny letos na podzim.

jana@neposeda.org
In Enter

Sociální pracovník dnešní doby musí být i analytik. „Háelpéčkama“ zasloužené prestiže nedosáhne

Březen je tradičně vnímán jako měsíc sociální práce. Vedle připomínky významu této profese je to také příležitost zamýšlet se nad tím, jak lze její dopad popisovat a vyhodnocovat. Sociální práce je často prezentována prostřednictvím silných lidských příběhů, které dokážou velmi dobře ilustrovat její smysl. Stále častěji se však objevuje potřeba doplnit tyto příběhy také o data, systematickou evidenci a analytické nástroje, které umožňují dopad sociální práce sledovat a vyhodnocovat dlouhodobě.

V organizaci Neposeda se proto dlouhodobě snažíme rozvíjet způsoby, jak práci sociálních pracovníků nejen vykonávat, ale také měřit její výsledky. Jedním z nástrojů, který k tomu slouží, je evidenční systém Flins. Ten jsme v posledním období rozšířili o nový analytický modul zaměřený na mapování potřeb klientů.

Analýza potřeb jako základ porozumění situaci klienta

Nový analytický modul umožňuje sledovat strukturu i vývoj potřeb klientů v čase. Na základě systematicky sbíraných dat tak můžeme lépe porozumět tomu, s jakými obtížemi se klienti obracejí na sociální služby a jak se jejich situace postupně proměňuje.

Jedním z příkladů je případ matky, která se na sociální pracovníky obrátila s řadou problémů souvisejících s rodičovstvím a vzděláváním jejích dětí. Z evidovaných dat vyplynulo, že významnou roli hrály psychické obtíže spojené s nároky školního prostředí a s tlakem, který rodiče často zažívají v souvislosti se vzděláváním svých dětí.

Tento tlak může mít mnoho podob – od finančních nároků spojených se školní docházkou až po složité přechody mezi školami. Situace bývá obzvlášť náročná v rodinách s více dětmi, kde se tyto požadavky kumulují. V prostředí velkých měst, jako je například Praha, mohou být tyto nároky ještě výraznější.

Jak data ukazují změnu v čase

Analytický modul umožňuje sledovat nejen typy potřeb, ale také jejich vývoj v čase. V konkrétním případě bylo možné pozorovat, jak se od roku 2024 počet evidovaných potřeb postupně snižoval. Současně se prodlužovaly časové intervaly mezi jednotlivými kontakty s pracovníky sociální služby.

Tento trend naznačuje postupnou stabilizaci situace klientky. Zatímco na začátku přicházela s větším množstvím témat a obtíží, postupně se potřeba podpory snižovala. V posledním sledovaném období se již na službu neobracela vůbec.

Když je úspěchem to, že služba už není potřeba

Právě tento moment dobře ilustruje jeden ze základních principů sociální práce. Jejím cílem není vytvářet dlouhodobou závislost klienta na službě, ale naopak podporovat jeho schopnost zvládat obtížné situace samostatně.

Z tohoto pohledu je úspěchem sociální práce často právě situace, kdy klient službu přestane potřebovat. Data tak mohou pomoci zachytit proces, který bývá jinak obtížně viditelný – postupné posilování kompetencí klienta a stabilizaci jeho životní situace.

Data jako nástroj rozvoje sociálních služeb

Rozvoj analytických nástrojů v systému Flins je výsledkem spolupráce více odborníků a organizací. Na odborné podobě analytických modulů se podílela Melanie Zajacová, implementaci zajistila společnost Arasoft a zásadní roli sehrál také pečlivý a systematický sběr dat v rámci služby Enter organizace Neposeda.

Právě kombinace kvalitní sociální práce, systematické evidence a moderních analytických nástrojů může v budoucnu významně přispět k lepšímu porozumění dopadu sociálních služeb. Díky datům totiž můžeme nejen lépe popsat, co sociální pracovníci dělají, ale také ukázat, jak konkrétně jejich práce pomáhá stabilizovat situaci klientů a posilovat jejich schopnost zvládat náročné životní situace.

Jak měřit dopad sociální práce: od potřeb klientů k posilování jejich kompetencí

V předchozí části jsme ukázali, jak lze pomocí dat sledovat potřeby klientů a jejich vývoj v čase. Analytický modul v evidenčním systému umožňuje popsat, s jakými obtížemi lidé do sociálních služeb přicházejí a jak se jejich situace postupně stabilizuje.

Potřeby klientů jsou však pouze první částí příběhu.
Skutečným cílem sociální práce totiž není jen reagovat na aktuální problémy, ale posilovat kompetence klientů, aby byli schopni své potřeby postupně naplňovat sami – bez podpory sociálního pracovníka.

Proto jsme v evidenčním systému vytvořili nový analytický modul pro Individuální plány, který umožňuje systematicky sledovat právě tyto posuny.

Individuální plán jako nástroj měření změny

Nový modul je postaven na principu teorie změny (Theory of Change). Ta popisuje logiku intervence – tedy jak konkrétní práce sociálního pracovníka vede k posilování schopností klienta a následně ke zlepšení jeho životní situace.

Na jeho vývoji spolupracovali:

  • sociální pracovníci z praxe
  • sociologové
  • evaluátoři dopadů sociálních služeb

Díky této kombinaci odborností vznikl nástroj, který je použitelný v každodenní praxi a zároveň umožňuje datově sledovat dopad sociální práce.

Individuální plán tak není pouze administrativní dokument. Stává se nástrojem průběžného měření změny, který umožňuje sledovat, jak se u klienta postupně rozvíjejí klíčové kompetence.

Jak sledujeme posuny v kompetencích klientů

Každý individuální plán obsahuje sadu kompetencí, které jsou pro stabilizaci životní situace klienta důležité. Ty zahrnují například oblasti:

  • hospodaření s financemi
  • zvládání domácnosti a bydlení
  • orientaci v institucích
  • pracovní uplatnění
  • rodičovské kompetence
  • duševní a fyzické zdraví

Tyto kompetence jsou průběžně vyhodnocovány během spolupráce s klientem. Systém tak umožňuje sledovat nejen výchozí situaci, ale především reálný posun v čase.

Výsledkem je analytický přehled, který ukazuje průměrné změny v jednotlivých kompetencích klientů.

Z  grafu je například patrné, že v řadě oblastí dochází k výraznému posílení kompetencí – například ve schopnosti klientů:

  • plánovat své finance a rozvrhnout příjem tak, aby pokryli základní výdaje
  • zvládat základní péči o domácnost
  • orientovat se v běžných životních situacích spojených s bydlením nebo rodinným fungováním

Naopak některé oblasti – například vzdělání jako předpoklad vstupu na pracovní trh – se mění pomaleji. To zároveň ukazuje, kde jsou strukturální bariéry, které sociální práce sama o sobě nemůže okamžitě odstranit.

Data, která ukazují skutečný dopad sociální práce

Díky tomuto přístupu můžeme sledovat nejen to, s jakými problémy klienti přicházejí, ale také jak se jejich schopnosti postupně posilují.

A právě zde se ukazuje skutečný dopad sociální práce.

Zatímco potřeby klientů postupně ubývají, jejich kompetence naopak rostou.
To znamená, že klienti získávají větší schopnost zvládat své životní situace samostatně.

A to je ve skutečnosti hlavní cíl sociální práce. Aby klient postupně sociální službu přestal potřebovat.

Od příběhů k datům

Sociální práce byla dlouhou dobu popisována především prostřednictvím individuálních příběhů klientů. Ty jsou důležité a zůstávají nenahraditelné.

Díky moderním evidenčním a analytickým nástrojům však dnes dokážeme tyto příběhy doplnit také o systematická data, která ukazují, jak se situace klientů skutečně mění.

Data tak pomáhají nejen lépe řídit samotnou práci s klienty, ale také ukázat veřejnosti, donátorům i institucím, jaký dopad sociální služby ve skutečnosti mají.

A někdy je tím nejlepším výsledkem právě situace, kdy grafy ukazují jednu jednoduchou věc: klient už sociálního pracovníka nepotřebuje.

jana@neposeda.org
In Uncategorized @cs

Katedra sociální práce FF UK získala hlavní cenu AI Awards 2025. Výzkum v AI pilotovala v Neposedovi

Ve čtvrtek 4. prosince 2025 proběhlo slavnostní udělení AI Awards — prestižního vyznamenání, které každoročně oceňuje nejzásadnější české počiny v oblasti umělé inteligence. Nejvýznamnějším úspěchem večera bylo udělení hlavní ceny v kategorii „AI a společenský přínos“ právě Katedře sociální práce FF UK.

Podle oficiálního vyhlášení poroty: „projekt spojuje akademický výzkum, reálné potřeby praxe a technologie způsobem, který posiluje samotné jádro sociální práce: vztah, respekt a důstojnost klienta.“

Katedra sociální práce FF UK byla oceněna za svůj pilotní projekt nazvaný AI pro sociální práci. Projekt byl od září 2025 uveden do ostrého provozu — je integrován v evidenčním systému Flins (vyvinutém firmou Arasoft), který využívají sociální služby. Hlavním cílem projektu je snížit administrativní zátěž sociálních pracovníků a umožnit jim věnovat více času tomu, co je v pomoci nejdůležitější — přímé péči o klienty. Zároveň projekt zachovává, že rozhodování zůstává na lidech; AI má sloužit jako podpora, nikoliv náhrada lidského úsudku.

Proč je ocenění důležité

  • Zvýraznění společenské hodnoty AI – Ocenění ukazuje, že umělá inteligence nemusí být jen technologie pro byznys nebo výzkum, ale může mít reálný dopad v oblasti sociálních služeb a péče o lidi.

  • Osvěta o modernizaci sociálních služeb – Díky projektu se ukazuje, že i tradiční obory jako sociální práce mohou těžit z technologických novinek, aniž by ztratily svůj lidský a etický rozměr.

  • Inspirace pro další instituce – Úspěch projektu může inspirovat další organizace i veřejné služby ke zkoumání podobných řešení a k modernizaci způsobu práce.

  • Důraz na důstojnost klientů – Podstatou ocenění je záměr posílit vztah, respekt a péči — nikoli jen efektivitu na úkor kvality.

Co to znamená pro Česko a sociální služby

Ocenění Katedry sociální práce FF UK svědčí o tom, že v Česku roste zájem o transformaci sociálních služeb s pomocí AI, ale zároveň s ohledem na lidskou stránku a etickou odpovědnost. Systém jako „AI pro sociální práci“ může výrazně pomoci sociálním pracovníkům — snížit byrokracii, uvolnit ruce pro skutečnou práci s lidmi a zlepšit kvalitu péče.

Je to signál: technologie a sociální služba nemusí být protiklady — mohou se navzájem doplňovat. Tohle ocenění může představovat milník, který určí směr dalšího vývoje: k propojení akademie, praxe a moderních technologií, a to ve prospěch těch, kteří pomoc potřebují nejvíce.

Událost AI Awards 2025 a vítězství Katedry sociální práce FF UK v kategorii „AI a společenský přínos“ není jen formálním oceněním — je to konkrétní potvrzení, že AI má smysl i tam, kde jde o lidskou důstojnost, péči, empatii a podporu. Projekt „AI pro sociální práci“ ukazuje, že s rozumným přístupem a respektem k etice i lidskému rozměru lze dosáhnout výrazné modernizace sociálních služeb, aniž by se ztratila lidskost.

Více o implementaci AI do systému Flins najdete v článku: Integrace umělé inteligence do evidenčního systému sociálních služeb je průlomovou sociální inovací

(foto: Hospodářské noviny)

jana@neposeda.org
In Uncategorized @cs

Bydlení je základ: Neposeda spouští další projekt housing first

Připravujeme pokračování úspěšného programu Podpora samostatného bydlení. Nový projekt reaguje na rostoucí potřebu dostupného a stabilního bydlení pro lidi, kteří se dlouhodobě potýkají s bytovou nouzí nebo jsou ohroženi jeho ztrátou.

Projekt stojí na principech Housing First a Housing Led – tedy na přesvědčení, že důstojné bydlení je základním předpokladem pro řešení dalších životních obtíží. Nevyžaduje splnění podmínek, jako je abstinence či předchozí pobyt v azylovém domě. Bydlení je chápáno jako startovní čára, nikoliv odměna.

Koho projekt podpoří?

Do programu budou zařazeny domácnosti splňující definici ETHOS (osoby bez střechy, bez bytu, v nejistém či nevyhovujícím bydlení). Typickými účastníky budou:

• senioři bez dostatečných příjmů, často zatížení dluhy a osamělostí,

• zdravotně znevýhodnění lidé, včetně osob s duševním onemocněním,

• rodiny s dětmi, zejména samoživitelé a vícegenerační domácnosti.

Cílem je nejen poskytnout střechu nad hlavou, ale i stabilní podporu, která povede k udržení bydlení a zlepšení kvality života.

Jak bude podpora probíhat?

Projekt počítá se dvěma klíčovými aktivitami:

1. Housing First – zabydlení 12 domácností v nájemních bytech s intenzivní podporou multidisciplinárního týmu. Tým tvoří sociální pracovníci, peer pracovník, psycholog, dluhový poradce či bytový specialista.

2. Prevence ztráty bydlení – pomoc až 30 domácnostem (120 osobám), které už bydlí, ale hrozí jim ztráta domova například kvůli dluhům nebo sousedským sporům.

Podpora zahrnuje nejen praktické rady a doprovody, ale také odborné poradenství v oblasti dluhů, zaměstnání či duševního zdraví. Klienti tak získají šanci nejen bydlet, ale i znovu získat stabilitu ve všech oblastech života.

Proč je projekt důležitý?

Od roku 2019 se díky Neposedovi podařilo zabydlet více než 50 domácností. Zkušenosti ukazují, že právě kombinace dostupného bydlení a odborné podpory je klíčem k dlouhodobému řešení bytové nouze.

Nový projekt navazuje na tyto zkušenosti a posouvá podporu ještě dál – klade důraz na prevenci, individuální přístup a odbourávání zbytečných bariér.

Spolupráce a partnerství

Realizace projektu stojí na spolupráci s městskými částmi, magistrátem hl. m. Prahy, úřady práce, zdravotními a sociálními službami i komunitními organizacemi. Díky této síti je možné pružně reagovat na potřeby klientů a hledat řešení i v obtížných situacích

Podpora samostatného bydlení II je krokem k tomu, aby lidé, kteří dnes žijí v nejistotě, získali šanci na důstojný život. Protože bydlení je základ, nikoliv luxus.

jana@neposeda.org
In New Leaf Česko

Projekt New Leaf Česko má za sebou proklamovaný rok. Jak to teď vypadá?

New Leaf Česko je první projekt svého druhu v ČR, který testuje inovativní přístup k podpoře lidí v bytové nouzi: jednorázový nepodmíněný finanční transfer ve výši 100 000 Kč v kombinaci s exkluzivní sociální prací.

Cílovou skupinou byli lidé, kteří se v posledních dvou až dvou a půl letech ocitli bez domova, ale nejsou aktuálně ohroženi na životě a zdraví z důvodu závislosti nebo duševního onemocnění.

Projekt byl součástí randomizované kontrolované studie (RCT), která porovnává různé formy podpory (žádná / pouze sociální práce / pouze transfer / kombinace obojího).

Naše práce byla od počátku postavena na principech důvěry, nepodmíněnosti, respektu k individuální volbě a nenásilného přístupu.

Klíčová rozhodnutí a aha momenty

  • Změna rámce: místo „pomůžeme vám“ jsme účastníkům nabídli příležitost „pomoci nám pochopit, jaká podpora dává smysl“. Tento partnerský přístup přinesl pozitivní reakce a dlouhodobou spolupráci.

  • Důraz na první kontakt: screening vyplnilo téměř 500 lidí, z nichž bylo vybráno 100 účastníků. Ukázalo se, že právě první zkušenost s tazateli zásadně ovlivňuje důvěru a ochotu k zapojení.

  • Nepodmíněnost ≠ chaos: finanční podpora byla bez podmínek a kontrol, přesto bylo nutné nastavit určitou strukturu (připomínky schůzek, flexibilní kalendáře, možnost volby sociálního pracovníka).

  • Emocionální náročnost: práce byla náročná nejen pro účastníky, ale i pro sociální pracovníky a dokumentaristy. Vyžadovala pečlivou komunikaci, trpělivost a podporu týmu.

  • Poučení z limitů: screening potřeboval větší péči, dohledávání lidí v terénu bylo složité, dotazníky byly byrokraticky i časově náročné a ne všem pracovníkům tento přístup vyhovoval.

Co jsme vytvořili

Projekt navázal na inspiraci z kanadského New Leaf Project a upravil jej pro český kontext.

Finanční transfer

  • 100 000 Kč jednorázově na anonymní kartě

  • bez podmínek a bez kontrol

  • s důrazem na bezpečnost a transparentní vysvětlení

Sociální práce

  • malý počet účastníků na jednoho pracovníka (cca 20)

  • možnost volby formy kontaktu (terén, kavárna, online)

  • rámec bez tlaku a povinných úkolů

  • reflektivní praxe a supervize

Na co jsme přišli

  • Pro udržitelnost je nutný multidisciplinární tým a dobrá personální saturace (min. 2 sociální pracovníci na 20 účastníků).

  • Klíčová je evidence a sdílení zkušeností, jinak se ztrácí kontinuita práce.

  • Bariéry představují především exekuce, které mohou okamžitě pohltit finanční transfer.

  • Sociální pracovníci musí zvládat odlišný způsob práce – bez byrokratického rámce, ale s důrazem na důvěru a partnerský přístup.

Co nás překvapilo a co jsme se naučili

  • Důvěra mění lidi. Pokud mají účastníci zajištěné základní potřeby, otevírá se jim prostor přemýšlet o budoucnosti.

  • Nepodmíněnost vyžaduje jasné hodnoty a hranice. Tento přístup není „měkký“, ale stojí na silném odborném i lidském ukotvení.

  • Média reagovala překvapivě pozitivně a korektně – otevřela se debata o redesignu podpory lidí bez domova.

První výsledky

Účastníci, kteří obdrželi finanční transfer, hlásili:

  • snížení finančního stresu,

  • lepší dostupnost potravin,

  • větší schopnost plánovat do budoucna,

  • využití prostředků na bydlení, zdraví či zaměstnání.

Exkluzivní sociální práce přinesla hlubší důvěru, rychlejší odhalení potřeb a vyšší spokojenost sociálních pracovníků díky nižší byrokracii.

Předběžná analýza naznačuje, že i částečná stabilizace bydlení snižuje využívání nouzových služeb a návratnost investice může nastat do 12–18 měsíců.

Co bude dál

Projekt pokračuje v rámci RCT, která sleduje změny v oblasti bydlení, duševního zdraví a finanční pohody po dobu 12 měsíců. Závěrečné výstupy budou zveřejněny formou odborných publikací v roce 2026.

Na systémové úrovni chceme přispět k informovaným rozhodnutím v oblasti sociální politiky, podpořit odbornou debatu o nízkoprahové finanční pomoci a nabídnout podklady pro legislativní změny.

Závěrem:
Projekt New Leaf Česko ukazuje, že kombinace důvěry, nepodmíněné podpory a kvalitní sociální práce může přinést reálnou změnu. A především – že redesign služeb a politik má smysl stavět na skutečných potřebách lidí, nikoliv na předpokladech systému.

Poznámka:
V této fázi byl projekt ukončen z pohledu podpory ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí z výzvy Sociální inovace pro budoucnost.
Povinné výstupy výzvy v souladu s proklamovanými aktivitami najdete na této stránce https://newleaf.cz/#vystupy

Projekt byl z důvodu mnoha překážek v projektu prodloužen a pokračuje dál bez finanční podpory. Finální data budou zkompletována a publikována na jaře roku 2026.
Stále probíhá natáčení dokumentu Sázka na důvěru v koprodukci s Českou televizí a Frame Films s.r.o.

jana@neposeda.org
In Uncategorized @cs

Integrace umělé inteligence do evidenčního systému sociálních služeb je průlomovou sociální inovací

Článek se věnuje implementaci umělé inteligence (AI) v evidenčním systému Flins, který v pilotní fázi testuje organizace Neposeda, z.ú., a je provázán s výzkumným vedením PhDr. Melanie Zajacové, Ph.D., Katedry sociální práce FF UK. AI modul analyzuje textové záznamy sociálních pracovníků a individuální plány klientů, s cílem snížit administrativní zátěž, zvýšit kvalitu intervence a umožnit měřitelný dopad sociálních služeb. Článek rozebírá výhody, technické i etické výzvy, prvotní zkušenosti z praxe a perspektivy udržitelnosti.

Kontext: digitální inovace a sociální služby v Česku

Sociální služby v České republice čelí trvalým výzvám: vysoké administrativní zátěži, personálnímu přetížení, potřeba rychlé orientace v komplexní dokumentaci, omezené kapacitě supervize a reflexe v reálném čase. Evidence klientů, individuální plány a záznamy pracovníků často obsahují množství kvalitativních dat, která ale zůstávají nevyužita. AI nabízí možnost tuto situaci proměnit: ne jen digitalizovat, ale transformovat evidenční systémy na analytické nástroje, které podporují rozhodování, metodu práce a etiku.

Projekt „AI pro sociální práci: integrace do Flinsu“ – kdo, kdy, co

  • Partnerství a garant: vývoj provádí firma Arasoft s.r.o., evidenční systém Flins je nástrojem praxe. Praktická validace probíhá v rámci organizace Neposeda, z.ú. Odborná garance, metodologické vedení a etické standardy zajišťuje Katedra sociální práce Filozofické fakulty UK pod vedením  Melanie Zajacové. Katedra sociální práce FF UK
  • Časový rámec: testování a pilotní fáze probíhaly v letech 2023–2024, s ostrým nasazením modulu od září 2025.
  • Rozsah pilotu: zapojena je organizace Neposeda; připravuje se rozšíření do cca 60 organizací různých typů sociálních služeb, s možností uplatnění též mimo klasické sociální služby – např. pedagogicko-sociální služby, terapeuty či adiktologické služby.

Co AI modul ve Flinsu skutečně dělá – konkrétní funkce

Analytický AI modul provádí:

  • Zpracování rozsáhlých textových záznamů: průměrný sociální pracovník připravil v průběhu roku ~ 123 normostran záznamů. Bez AI bylo obtížné tyto texty plně využít. Modul automatizuje jejich analýzu, sumarizaci.
  • Generování zpráv, souhrnů a podkladů pro úřady, jednání, doporučení – během sekund, nikoli hodin nebo dnů.
  • Analýza vývoje individuálních plánů a přístupů – modul sleduje změny v jazyce zápisů (např. tón, emoční vyjádření), identifikuje témata, která se opakují, sleduje, zda byly dosaženy cíle plánu, a kde je stagnace nebo riziko.
  • Podpora v navrhování intervencí a metodik – na základě srovnání s oficiálními metodikami ČR i zahraničí modul nabízí návrhy možných opatření.
  • Upozornění na potenciální rizika a možné etické či profesní pochybení – systém obsahuje mechanismy, které monitorují, zda výstupy odpovídají etickým standardům, či existují oblasti, kde je třeba zvýšenou pozornost.

Výhody z praxe a měřitelné přínosy

  • Snížení administrativní zátěže: pracovníci uvádějí, že díky automatickému vytváření zpráv, souhrnů i doporučení se dramaticky snížil čas, který tráví psaním dokumentace.
  • Rychlá orientace v klientské historii: noví kolegové či externí aktéři získají přehled o klientovi během krátké doby bez nutnosti detailního pročítání celé dokumentace.
  • Zvýšení profesní kvality: modul pomáhá srovnávat plánované vs reálně použité postupy, identifikovat odchylky od metodik, což vede ke standardizaci osvědčených postupů.
  • Transparentnost a měřitelnost dopadu sociálních služeb: díky automatizovaným reportům a agregovaným datům lze lépe dokladovat, jak služby působí – jak na individuální klienty, tak na komunitní úrovni, a jaký je jejich dopad na prevenci sociálního vyloučení a veřejné výdaje.

Etika, bezpečnost a rizika: jak projekt řeší klíčové výzvy

  • Anonymizace a pseudonymizace dat – modul pracuje s daty tak, aby identita klientů byla chráněna; vstupy jsou zpracovávány v bezpečném prostředí. Auditní stopy (logy procesů) dokumentují, kdo kdy a jak s daty nakládal.
  • Transparentnost algoritmů a výstupů – pracovníci mají přístup k tomu, jak modul dospěl k určitému výstupu, upozornění nebo doporučení; výstupy jsou ověřovatelné vůči standardům a metodikám.
  • Role lidského úsudku a profesní autonomie – systém je asistenčním nástrojem, nikoliv rozhodovatelem. Konečné rozhodnutí, interpretace a vztah k klientovi zůstávají na sociálním pracovníkovi.
  • Etický rámec a vzdělávání – zapojení akademického prostředí (FF UK) umožňuje, aby studenti už v průběhu výuky navrhovali a testovali prompty (zadání AI), porovnávali výstupy různých modelů (např. ChatGPT, Gemini) a přemýšleli o etických hranicích.
  • Potřeba dlouhodobého sběru dat pro vyhodnocení dopadů – pilotní fáze ukazuje slibné výsledky, ale plné zhodnocení efektivity (tj. kvality péče, spokojenosti klientů, ekonomických úspor) je zatím ve fázi sběru a analýzy.

Dopady, škálovatelnost a udržitelnost

  • Škálovatelnost řešení: očekává se rozšíření do ~60 organizací v první fázi. To znamená, že modul bude muset zvládnout různé typy sociálních služeb, různé dispozice dokumentů, různé pracovní postupy. Tato variabilita testuje univerzálnost a adaptabilitu AI modulu.
  • Společenský dopad: projekt přináší možnost lépe dokladovat efekt sociálních služeb na prevenci sociálního vyloučení, na udržitelnost veřejných financí a na posilování komunitní soudržnosti.
  • Udržitelnost: udržitelné provozní nasazení vyžaduje nejen technickou stabilitu, ale i finanční model (náklady na údržbu, aktualizaci modelů, školení pracovníků), podporu ze strany zřizovatelů služeb a legislativní rámec, který umožní používání AI v souladu s právem, ochranou dat a profesními standardy.

Směrem k odborné praxi, která využívá AI jako partnera

  • Projekt integrace AI do systému Flins představuje praktický a konceptuálně silný model, jak mohou evidenční systémy v sociální práci přejít od pasivního záznamu k aktivnímu analytickému nástroji.
  • AI v Flinsu není náhradou sociálního pracovníka; jde o nástroj podpory jeho reflexe, odborné kvality a schopnosti věnovat více času tomu, co nelze automatizovat — vztahu, empatii, lidským situacím.
  • Spolupráce praxe, akademie a technologického sektoru (Neposeda, FF UK, Arasoft s.r.o.) je zásadní pro metodologické ukotvení, vývoj, testování a etickou validitu – bez těchto pilířů by inovace mohla být nevyvážená nebo dokonce škodlivá.
  • Dlouhodobý sběr dat a jejich analýza bude klíčová pro ověření dopadů: nejen na efektivitu a čas pracovníků, ale na bezpečnost, spokojenost klientů, kvalitu péče, a ekonomickou udržitelnost služeb.
  • Legislativní, etické a profesní rámce musejí být průběžně aktualizovány, aby odrážely realitu, v níž AI získává novou roli – musíme zajistit, že technologie zůstane v roli partnera, ne náhrady.
jana@neposeda.org
In Enter

Rodiče můžou za všechno. Dokonce i za to, že prší a jsou záplavy.

Děti a dospívající dnes čelí bezprecedentní krizi duševního zdraví. Mluví se o úzkostech, depresích, závislostech i o rostoucím počtu psychických potíží. Jenže v celém příběhu často zůstává opomenutý jeden zásadní aktér – rodič.

Rodiče těchto dětí jsou vystaveni dvojímu tlaku. Bojují o pohodu svého dítěte a zároveň čelí společnosti, která jim místo podpory často nastavuje prst a říká: „To je vaše vina. Nejsou z vás dost dobří rodiče.“

Když k obavám přibude pocit selhání

Takové sdělení je devastující. Namísto opory se rodič ocitá ve spirále viny, strachu a bezmoci. Přidáme-li k tomu zdražování energií, nájmů, potravin a kroužků, každodenní tlak na výkon a obavy o budoucnost, vychází z toho neúnosný mix.
Mnozí rodiče pak zůstávají na vše sami – izolovaní, vyčerpaní a s pocitem, že selhávají nejen jako rodiče, ale i jako lidé.

Enter: prostor, kde vina neexistuje

Proto je tu služba Enter. V našich podpůrných skupinách vytváříme bezpečné prostředí, kde rodiče konečně slyší jinou zprávu: „Nejste viníci. Nejste v tom sami. Máte právo na podporu.“
Pod vedením psychologa a peer pracovnice získávají rodiče možnost sdílet zkušenosti, načerpat psychickou oporu a naučit se nové způsoby, jak zvládat každodenní tlak.

Psychická podpora je jen začátek

To, co Enter odlišuje, je spojení psychické a praktické pomoci. Naši sociální pracovníci pomáhají rodičům orientovat se v systému, hledat služby pro jejich děti, ale také řešit konkrétní problémy:

  • jak zvládnout finanční zátěž,
  • kde hledat pomoc s bydlením,
  • jak se vyznat v sociálních dávkách a dostupných službách.

Rodiče tak získávají nejen úlevu a sílu pokračovat, ale i konkrétní nástroje, jak situaci aktivně řešit.

Není to o vině, ale o podpoře

Krize duševního zdraví dětí není výsledkem „selhání rodičů“. Je odrazem složité doby, která svým tlakem drtí děti i jejich rodiče. Pokud chceme, aby děti měly šanci na lepší zítřky, musíme přestat ukazovat prstem na jejich rodiče – a začít jim nabízet podporu.

Enter je tu od toho, aby rodičům řekl jasně: „Nemusíte být na všechno sami. Vina není na vás. A my vám pomůžeme.“

jana@neposeda.org
In Projekty

Od NZDM přes klub až po #safespace. Držet tempo s dobou je pro sociální služby nutnost.

Z NZDM se stávají safe space. Z míst, která byla nenápadná, se stávají centra podpory. A ze “smysluplného trávení volného času” se stává primární prevence duševního zdraví.

V Česku se potýkáme s epidemií dětských duševních obtíží – úzkostmi a depresemi trpí až 40 % dospívajících. Psychologové a psychiatři jsou přetížení, děti čekají měsíce na pomoc a mezitím se jejich stav zhoršuje. My ale věříme, že pomoc může přijít dřív a jinde. Proto projekt Nic se nezmění, když se nic nezmění.

Chceme podpořit pracovníky, kteří jsou dětem nejblíž.

Sociální pracovníci mají unikátní možnost být s dětmi dlouhodobě a pravidelně. Proto v projektu vyvíjíme, designujeme a dáváme jim nástroje a podporu, aby se nebáli otevírat i témata duševního zdraví a uměli s nimi pracovat.

Chceme ukázat, že sociální práce má smysl.

Naším cílem je zviditelnit sociální práci a vysvětlit, že nejde o „hlídání sociálně znevýhodněných dětí“, ale o profesionální službu, která dokáže předcházet krizím u všech dětí bez rozdílu. Na jaře 2026 spustíme reklamní kampaň postavenou na metodách, které se používají v byznysovém prostředí.

Chceme ulevit přetíženému zdravotnímu systému naplněním potenciálu.

Potenciál této služby vidíme v tom, že se jich v České republice nachází téměř 250. Ročně jimi projde až 50 tisíc dětí, kterým může být poskytována dlouhodobá a kvalitní primární prevence duševního zdraví. Pokud se tedy podaří zachytit problémy včas v safe space, nebudou muset všichni hned k psychologovi či psychiatrovi. Tím uvolníme jejich kapacity pro ty, kdo odbornou léčbu skutečně potřebují.

Chceme přinést důkaz, že primární prevence skutečně funguje a hlavně, že se v safe space děje.

V safe space evidujeme data o návštěvách, aktivitách a intervencích, která ukazují, že naše služby představují reálnou primární prevenci duševního zdraví. Tento důkaz je pro nás klíčový – umožňuje ukázat, že naše práce má měřitelný dopad, a posiluje advokační činnost, kterou v projektu děláme.

Chceme prosazovat nové a netradiční cesty a spolupráce v systému péče o děti.

Naši advokační experti hledají inovativní a systematicky udržitelné způsoby, jak zlepšit péči o děti a prevenci duševních obtíží. Neomezujeme se na tradiční cesty – zkoušíme nové přístupy, propojujeme praxi s daty a zkušenostmi sociálních pracovníků a hledáme řešení, která mohou skutečně změnit systém.

Druhé celopražské forum

10. listopadu 2025, 9:00 – 14:00
Zenwork, Perlová 5, Praha

„Děti nejsou problém.
A zdroje pro jejich zdravý vývoj máme.“

Každý, kdo se pohybuje v blízkosti dětí – rodiče, učitelé, lékaři, pracovníci v sociálních službách, psychologové, ale i komunita nebo média, utváří svět, ve kterém děti vyrůstají.
Aby pro ně byl opravdu podpůrný, potřebujeme spolupracovat napříč obory, profesemi i institucemi.

Na celopražském fóru o duševním zdraví dětí a dospívajících chceme ukázat, jaké zdroje už máme, co funguje a kde je prostor pro změnu. Vystoupí odborníci z různých oblastí – školství, zdravotnictví, sociálních služeb, médií i neziskového sektoru, kteří představují důležitý dílek v mozaice zdravého dětství a dospívání.

Registrujte se na forum