Skip to main content
All Posts By

jana@neposeda.org

Bydlení je základ: Neposeda spouští další projekt housing first

Připravujeme pokračování úspěšného programu Podpora samostatného bydlení. Nový projekt reaguje na rostoucí potřebu dostupného a stabilního bydlení pro lidi, kteří se dlouhodobě potýkají s bytovou nouzí nebo jsou ohroženi jeho ztrátou.

Projekt stojí na principech Housing First a Housing Led – tedy na přesvědčení, že důstojné bydlení je základním předpokladem pro řešení dalších životních obtíží. Nevyžaduje splnění podmínek, jako je abstinence či předchozí pobyt v azylovém domě. Bydlení je chápáno jako startovní čára, nikoliv odměna.

Koho projekt podpoří?

Do programu budou zařazeny domácnosti splňující definici ETHOS (osoby bez střechy, bez bytu, v nejistém či nevyhovujícím bydlení). Typickými účastníky budou:

senioři bez dostatečných příjmů, často zatížení dluhy a osamělostí,

zdravotně znevýhodnění lidé, včetně osob s duševním onemocněním,

rodiny s dětmi, zejména samoživitelé a vícegenerační domácnosti.

Cílem je nejen poskytnout střechu nad hlavou, ale i stabilní podporu, která povede k udržení bydlení a zlepšení kvality života.

Jak bude podpora probíhat?

Projekt počítá se dvěma klíčovými aktivitami:

1. Housing First – zabydlení 12 domácností v nájemních bytech s intenzivní podporou multidisciplinárního týmu. Tým tvoří sociální pracovníci, peer pracovník, psycholog, dluhový poradce či bytový specialista.

2. Prevence ztráty bydlení – pomoc až 30 domácnostem (120 osobám), které už bydlí, ale hrozí jim ztráta domova například kvůli dluhům nebo sousedským sporům.

Podpora zahrnuje nejen praktické rady a doprovody, ale také odborné poradenství v oblasti dluhů, zaměstnání či duševního zdraví. Klienti tak získají šanci nejen bydlet, ale i znovu získat stabilitu ve všech oblastech života.

Proč je projekt důležitý?

Od roku 2019 se díky Neposedovi podařilo zabydlet více než 50 domácností. Zkušenosti ukazují, že právě kombinace dostupného bydlení a odborné podpory je klíčem k dlouhodobému řešení bytové nouze.

Nový projekt navazuje na tyto zkušenosti a posouvá podporu ještě dál – klade důraz na prevenci, individuální přístup a odbourávání zbytečných bariér.

Spolupráce a partnerství

Realizace projektu stojí na spolupráci s městskými částmi, magistrátem hl. m. Prahy, úřady práce, zdravotními a sociálními službami i komunitními organizacemi. Díky této síti je možné pružně reagovat na potřeby klientů a hledat řešení i v obtížných situacích

Podpora samostatného bydlení II je krokem k tomu, aby lidé, kteří dnes žijí v nejistotě, získali šanci na důstojný život. Protože bydlení je základ, nikoliv luxus.

Projekt New Leaf Česko má za sebou proklamovaný rok. Jak to teď vypadá?

New Leaf Česko je první projekt svého druhu v ČR, který testuje inovativní přístup k podpoře lidí v bytové nouzi: jednorázový nepodmíněný finanční transfer ve výši 100 000 Kč v kombinaci s exkluzivní sociální prací.

Cílovou skupinou byli lidé, kteří se v posledních dvou až dvou a půl letech ocitli bez domova, ale nejsou aktuálně ohroženi na životě a zdraví z důvodu závislosti nebo duševního onemocnění.

Projekt byl součástí randomizované kontrolované studie (RCT), která porovnává různé formy podpory (žádná / pouze sociální práce / pouze transfer / kombinace obojího).

Naše práce byla od počátku postavena na principech důvěry, nepodmíněnosti, respektu k individuální volbě a nenásilného přístupu.


Klíčová rozhodnutí a aha momenty

  • Změna rámce: místo „pomůžeme vám“ jsme účastníkům nabídli příležitost „pomoci nám pochopit, jaká podpora dává smysl“. Tento partnerský přístup přinesl pozitivní reakce a dlouhodobou spolupráci.

  • Důraz na první kontakt: screening vyplnilo téměř 500 lidí, z nichž bylo vybráno 100 účastníků. Ukázalo se, že právě první zkušenost s tazateli zásadně ovlivňuje důvěru a ochotu k zapojení.

  • Nepodmíněnost ≠ chaos: finanční podpora byla bez podmínek a kontrol, přesto bylo nutné nastavit určitou strukturu (připomínky schůzek, flexibilní kalendáře, možnost volby sociálního pracovníka).

  • Emocionální náročnost: práce byla náročná nejen pro účastníky, ale i pro sociální pracovníky a dokumentaristy. Vyžadovala pečlivou komunikaci, trpělivost a podporu týmu.

  • Poučení z limitů: screening potřeboval větší péči, dohledávání lidí v terénu bylo složité, dotazníky byly byrokraticky i časově náročné a ne všem pracovníkům tento přístup vyhovoval.


Co jsme vytvořili

Projekt navázal na inspiraci z kanadského New Leaf Project a upravil jej pro český kontext.

Finanční transfer

  • 100 000 Kč jednorázově na anonymní kartě

  • bez podmínek a bez kontrol

  • s důrazem na bezpečnost a transparentní vysvětlení

Sociální práce

  • malý počet účastníků na jednoho pracovníka (cca 20)

  • možnost volby formy kontaktu (terén, kavárna, online)

  • rámec bez tlaku a povinných úkolů

  • reflektivní praxe a supervize


Na co jsme přišli

  • Pro udržitelnost je nutný multidisciplinární tým a dobrá personální saturace (min. 2 sociální pracovníci na 20 účastníků).

  • Klíčová je evidence a sdílení zkušeností, jinak se ztrácí kontinuita práce.

  • Bariéry představují především exekuce, které mohou okamžitě pohltit finanční transfer.

  • Sociální pracovníci musí zvládat odlišný způsob práce – bez byrokratického rámce, ale s důrazem na důvěru a partnerský přístup.


Co nás překvapilo a co jsme se naučili

  • Důvěra mění lidi. Pokud mají účastníci zajištěné základní potřeby, otevírá se jim prostor přemýšlet o budoucnosti.

  • Nepodmíněnost vyžaduje jasné hodnoty a hranice. Tento přístup není „měkký“, ale stojí na silném odborném i lidském ukotvení.

  • Média reagovala překvapivě pozitivně a korektně – otevřela se debata o redesignu podpory lidí bez domova.


První výsledky

Účastníci, kteří obdrželi finanční transfer, hlásili:

  • snížení finančního stresu,

  • lepší dostupnost potravin,

  • větší schopnost plánovat do budoucna,

  • využití prostředků na bydlení, zdraví či zaměstnání.

Exkluzivní sociální práce přinesla hlubší důvěru, rychlejší odhalení potřeb a vyšší spokojenost sociálních pracovníků díky nižší byrokracii.

Předběžná analýza naznačuje, že i částečná stabilizace bydlení snižuje využívání nouzových služeb a návratnost investice může nastat do 12–18 měsíců.


Co bude dál

Projekt pokračuje v rámci RCT, která sleduje změny v oblasti bydlení, duševního zdraví a finanční pohody po dobu 12 měsíců. Závěrečné výstupy budou zveřejněny formou odborných publikací v roce 2026.

Na systémové úrovni chceme přispět k informovaným rozhodnutím v oblasti sociální politiky, podpořit odbornou debatu o nízkoprahové finanční pomoci a nabídnout podklady pro legislativní změny.


Závěrem:
Projekt New Leaf Česko ukazuje, že kombinace důvěry, nepodmíněné podpory a kvalitní sociální práce může přinést reálnou změnu. A především – že redesign služeb a politik má smysl stavět na skutečných potřebách lidí, nikoliv na předpokladech systému.

Poznámka:
V této fázi byl projekt ukončen z pohledu podpory ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí z výzvy Sociální inovace pro budoucnost.
Povinné výstupy výzvy v souladu s proklamovanými aktivitami najdete na této stránce https://newleaf.cz/#vystupy

Projekt byl z důvodu mnoha překážek v projektu prodloužen a pokračuje dál bez finanční podpory. Finální data budou zkompletována a publikována na jaře roku 2026.
Stále probíhá natáčení dokumentu Sázka na důvěru v koprodukci s Českou televizí a Frame Films s.r.o.

Integrace umělé inteligence do evidenčního systému sociálních služeb je průlomovou sociální inovací

Článek se věnuje implementaci umělé inteligence (AI) v evidenčním systému Flins, který v pilotní fázi testuje organizace Neposeda, z.ú., a je provázán s výzkumným vedením doc. PhDr. Melanie Zajacové, Ph.D., Katedry sociální práce FF UK. AI modul analyzuje textové záznamy sociálních pracovníků a individuální plány klientů, s cílem snížit administrativní zátěž, zvýšit kvalitu intervence a umožnit měřitelný dopad sociálních služeb. Článek rozebírá výhody, technické i etické výzvy, prvotní zkušenosti z praxe a perspektivy udržitelnosti.

Kontext: digitální inovace a sociální služby v Česku

Sociální služby v České republice čelí trvalým výzvám: vysoké administrativní zátěži, personálnímu přetížení, potřeba rychlé orientace v komplexní dokumentaci, omezené kapacitě supervize a reflexe v reálném čase. Evidence klientů, individuální plány a záznamy pracovníků často obsahují množství kvalitativních dat, která ale zůstávají nevyužita. AI nabízí možnost tuto situaci proměnit: ne jen digitalizovat, ale transformovat evidenční systémy na analytické nástroje, které podporují rozhodování, metodu práce a etiku.

Projekt „AI pro sociální práci: integrace do Flinsu“ – kdo, kdy, co

  • Partnerství a garant: vývoj provádí firma Arasoft s.r.o., evidenční systém Flins je nástrojem praxe. Praktická validace probíhá v rámci organizace Neposeda, z.ú. Odborná garance, metodologické vedení a etické standardy zajišťuje Katedra sociální práce Filozofické fakulty UK pod vedením doc. Melanie Zajacové. Katedra sociální práce FF UK
  • Časový rámec: testování a pilotní fáze probíhaly v letech 2023–2024, s ostrým nasazením modulu od září 2025.
  • Rozsah pilotu: zapojena je organizace Neposeda; připravuje se rozšíření do cca 60 organizací různých typů sociálních služeb, s možností uplatnění též mimo klasické sociální služby – např. pedagogicko-sociální služby, terapeuty či adiktologické služby.

Co AI modul ve Flinsu skutečně dělá – konkrétní funkce

Analytický AI modul provádí:

  • Zpracování rozsáhlých textových záznamů: průměrný sociální pracovník připravil v průběhu roku ~ 123 normostran záznamů. Bez AI bylo obtížné tyto texty plně využít. Modul automatizuje jejich analýzu, sumarizaci.
  • Generování zpráv, souhrnů a podkladů pro úřady, jednání, doporučení – během sekund, nikoli hodin nebo dnů.
  • Analýza vývoje individuálních plánů a přístupů – modul sleduje změny v jazyce zápisů (např. tón, emoční vyjádření), identifikuje témata, která se opakují, sleduje, zda byly dosaženy cíle plánu, a kde je stagnace nebo riziko.
  • Podpora v navrhování intervencí a metodik – na základě srovnání s oficiálními metodikami ČR i zahraničí modul nabízí návrhy možných opatření.
  • Upozornění na potenciální rizika a možné etické či profesní pochybení – systém obsahuje mechanismy, které monitorují, zda výstupy odpovídají etickým standardům, či existují oblasti, kde je třeba zvýšenou pozornost.

Výhody z praxe a měřitelné přínosy

  • Snížení administrativní zátěže: pracovníci uvádějí, že díky automatickému vytváření zpráv, souhrnů i doporučení se dramaticky snížil čas, který tráví psaním dokumentace.
  • Rychlá orientace v klientské historii: noví kolegové či externí aktéři získají přehled o klientovi během krátké doby bez nutnosti detailního pročítání celé dokumentace.
  • Zvýšení profesní kvality: modul pomáhá srovnávat plánované vs reálně použité postupy, identifikovat odchylky od metodik, což vede ke standardizaci osvědčených postupů.
  • Transparentnost a měřitelnost dopadu sociálních služeb: díky automatizovaným reportům a agregovaným datům lze lépe dokladovat, jak služby působí – jak na individuální klienty, tak na komunitní úrovni, a jaký je jejich dopad na prevenci sociálního vyloučení a veřejné výdaje.

Etika, bezpečnost a rizika: jak projekt řeší klíčové výzvy

  • Anonymizace a pseudonymizace dat – modul pracuje s daty tak, aby identita klientů byla chráněna; vstupy jsou zpracovávány v bezpečném prostředí. Auditní stopy (logy procesů) dokumentují, kdo kdy a jak s daty nakládal.
  • Transparentnost algoritmů a výstupů – pracovníci mají přístup k tomu, jak modul dospěl k určitému výstupu, upozornění nebo doporučení; výstupy jsou ověřovatelné vůči standardům a metodikám.
  • Role lidského úsudku a profesní autonomie – systém je asistenčním nástrojem, nikoliv rozhodovatelem. Konečné rozhodnutí, interpretace a vztah k klientovi zůstávají na sociálním pracovníkovi.
  • Etický rámec a vzdělávání – zapojení akademického prostředí (FF UK) umožňuje, aby studenti už v průběhu výuky navrhovali a testovali prompty (zadání AI), porovnávali výstupy různých modelů (např. ChatGPT, Gemini) a přemýšleli o etických hranicích.
  • Potřeba dlouhodobého sběru dat pro vyhodnocení dopadů – pilotní fáze ukazuje slibné výsledky, ale plné zhodnocení efektivity (tj. kvality péče, spokojenosti klientů, ekonomických úspor) je zatím ve fázi sběru a analýzy.

Dopady, škálovatelnost a udržitelnost

  • Škálovatelnost řešení: očekává se rozšíření do ~60 organizací v první fázi. To znamená, že modul bude muset zvládnout různé typy sociálních služeb, různé dispozice dokumentů, různé pracovní postupy. Tato variabilita testuje univerzálnost a adaptabilitu AI modulu.
  • Společenský dopad: projekt přináší možnost lépe dokladovat efekt sociálních služeb na prevenci sociálního vyloučení, na udržitelnost veřejných financí a na posilování komunitní soudržnosti.
  • Udržitelnost: udržitelné provozní nasazení vyžaduje nejen technickou stabilitu, ale i finanční model (náklady na údržbu, aktualizaci modelů, školení pracovníků), podporu ze strany zřizovatelů služeb a legislativní rámec, který umožní používání AI v souladu s právem, ochranou dat a profesními standardy.

Směrem k odborné praxi, která využívá AI jako partnera

  • Projekt integrace AI do systému Flins představuje praktický a konceptuálně silný model, jak mohou evidenční systémy v sociální práci přejít od pasivního záznamu k aktivnímu analytickému nástroji.
  • AI v Flinsu není náhradou sociálního pracovníka; jde o nástroj podpory jeho reflexe, odborné kvality a schopnosti věnovat více času tomu, co nelze automatizovat — vztahu, empatii, lidským situacím.
  • Spolupráce praxe, akademie a technologického sektoru (Neposeda, FF UK, Arasoft s.r.o.) je zásadní pro metodologické ukotvení, vývoj, testování a etickou validitu – bez těchto pilířů by inovace mohla být nevyvážená nebo dokonce škodlivá.
  • Dlouhodobý sběr dat a jejich analýza bude klíčová pro ověření dopadů: nejen na efektivitu a čas pracovníků, ale na bezpečnost, spokojenost klientů, kvalitu péče, a ekonomickou udržitelnost služeb.
  • Legislativní, etické a profesní rámce musejí být průběžně aktualizovány, aby odrážely realitu, v níž AI získává novou roli – musíme zajistit, že technologie zůstane v roli partnera, ne náhrady.

Ukázka individuálního plánu vygenerovaného AI ze zápisů sociálních pracovníků.

Ukázka vyhodnocení práce multidisciplinárního týmu projektu housing first metodou fidelity

Rodiče můžou za všechno. Dokonce i za to, že prší a jsou záplavy.

Děti a dospívající dnes čelí bezprecedentní krizi duševního zdraví. Mluví se o úzkostech, depresích, závislostech i o rostoucím počtu psychických potíží. Jenže v celém příběhu často zůstává opomenutý jeden zásadní aktér – rodič.

Rodiče těchto dětí jsou vystaveni dvojímu tlaku. Bojují o pohodu svého dítěte a zároveň čelí společnosti, která jim místo podpory často nastavuje prst a říká: „To je vaše vina. Nejsou z vás dost dobří rodiče.“

Když k obavám přibude pocit selhání

Takové sdělení je devastující. Namísto opory se rodič ocitá ve spirále viny, strachu a bezmoci. Přidáme-li k tomu zdražování energií, nájmů, potravin a kroužků, každodenní tlak na výkon a obavy o budoucnost, vychází z toho neúnosný mix.
Mnozí rodiče pak zůstávají na vše sami – izolovaní, vyčerpaní a s pocitem, že selhávají nejen jako rodiče, ale i jako lidé.

Enter: prostor, kde vina neexistuje

Proto je tu služba Enter. V našich podpůrných skupinách vytváříme bezpečné prostředí, kde rodiče konečně slyší jinou zprávu: „Nejste viníci. Nejste v tom sami. Máte právo na podporu.“
Pod vedením psychologa a peer pracovnice získávají rodiče možnost sdílet zkušenosti, načerpat psychickou oporu a naučit se nové způsoby, jak zvládat každodenní tlak.

Psychická podpora je jen začátek

To, co Enter odlišuje, je spojení psychické a praktické pomoci. Naši sociální pracovníci pomáhají rodičům orientovat se v systému, hledat služby pro jejich děti, ale také řešit konkrétní problémy:

  • jak zvládnout finanční zátěž,
  • kde hledat pomoc s bydlením,
  • jak se vyznat v sociálních dávkách a dostupných službách.

Rodiče tak získávají nejen úlevu a sílu pokračovat, ale i konkrétní nástroje, jak situaci aktivně řešit.

Není to o vině, ale o podpoře

Krize duševního zdraví dětí není výsledkem „selhání rodičů“. Je odrazem složité doby, která svým tlakem drtí děti i jejich rodiče. Pokud chceme, aby děti měly šanci na lepší zítřky, musíme přestat ukazovat prstem na jejich rodiče – a začít jim nabízet podporu.

Enter je tu od toho, aby rodičům řekl jasně: „Nemusíte být na všechno sami. Vina není na vás. A my vám pomůžeme.“

Od NZDM přes klub až po #safespace. Držet tempo s dobou je pro sociální služby nutnost.

Z NZDM se stávají safe space. Z míst, která byla nenápadná, se stávají centra podpory. A ze “smysluplného trávení volného času” se stává primární prevence duševního zdraví.

V Česku se potýkáme s epidemií dětských duševních obtíží – úzkostmi a depresemi trpí až 40 % dospívajících. Psychologové a psychiatři jsou přetížení, děti čekají měsíce na pomoc a mezitím se jejich stav zhoršuje. My ale věříme, že pomoc může přijít dřív a jinde. Proto projekt Nic se nezmění, když se nic nezmění.

Chceme podpořit pracovníky, kteří jsou dětem nejblíž.

Sociální pracovníci mají unikátní možnost být s dětmi dlouhodobě a pravidelně. Proto v projektu vyvíjíme, designujeme a dáváme jim nástroje a podporu, aby se nebáli otevírat i témata duševního zdraví a uměli s nimi pracovat.

Chceme ukázat, že sociální práce má smysl.

Naším cílem je zviditelnit sociální práci a vysvětlit, že nejde o „hlídání sociálně znevýhodněných dětí“, ale o profesionální službu, která dokáže předcházet krizím u všech dětí bez rozdílu. Na jaře 2026 spustíme reklamní kampaň postavenou na metodách, které se používají v byznysovém prostředí.

Chceme ulevit přetíženému zdravotnímu systému naplněním potenciálu.

Potenciál této služby vidíme v tom, že se jich v České republice nachází téměř 250. Ročně jimi projde až 50 tisíc dětí, kterým může být poskytována dlouhodobá a kvalitní primární prevence duševního zdraví. Pokud se tedy podaří zachytit problémy včas v safe space, nebudou muset všichni hned k psychologovi či psychiatrovi. Tím uvolníme jejich kapacity pro ty, kdo odbornou léčbu skutečně potřebují.

Chceme přinést důkaz, že primární prevence skutečně funguje a hlavně, že se v safe space děje.

V safe space evidujeme data o návštěvách, aktivitách a intervencích, která ukazují, že naše služby představují reálnou primární prevenci duševního zdraví. Tento důkaz je pro nás klíčový – umožňuje ukázat, že naše práce má měřitelný dopad, a posiluje advokační činnost, kterou v projektu děláme.

Chceme prosazovat nové a netradiční cesty a spolupráce v systému péče o děti.

Naši advokační experti hledají inovativní a systematicky udržitelné způsoby, jak zlepšit péči o děti a prevenci duševních obtíží. Neomezujeme se na tradiční cesty – zkoušíme nové přístupy, propojujeme praxi s daty a zkušenostmi sociálních pracovníků a hledáme řešení, která mohou skutečně změnit systém.

Druhé celopražské forum

10. listopadu 2025, 9:00 – 14:00
Zenwork, Perlová 5, Praha

„Děti nejsou problém.
A zdroje pro jejich zdravý vývoj máme.“

Každý, kdo se pohybuje v blízkosti dětí – rodiče, učitelé, lékaři, pracovníci v sociálních službách, psychologové, ale i komunita nebo média, utváří svět, ve kterém děti vyrůstají.
Aby pro ně byl opravdu podpůrný, potřebujeme spolupracovat napříč obory, profesemi i institucemi.

Na celopražském fóru o duševním zdraví dětí a dospívajících chceme ukázat, jaké zdroje už máme, co funguje a kde je prostor pro změnu. Vystoupí odborníci z různých oblastí – školství, zdravotnictví, sociálních služeb, médií i neziskového sektoru, kteří představují důležitý dílek v mozaice zdravého dětství a dospívání.

Registrujte se na forum