Rozhovor s Mgr. Barborou Horskou z Freeklub Pardubice · zařízení pro děti a mladistvé od 6 do 26 let
Vaše dítě tráví hodiny před zrcadlem, řeší každý pupínek nebo najednou nechce vyjít z domu v tom, co mu koupíte. Zájem o vzhled v pubertě je přirozený, ale kde je hranice mezi normou a důvodem ke starosti? Podle sociální pracovnice Barbory Horské z Freeklubu to většinou není důvod k panice, ale vždy je to důvod k rozhovoru.
Zájem o vzhled v pubertě je normální. Opravdu.
Tělo se mění, hormony zuří, dívky se zakulacují, chlapci mutují. V tomhle období je přirozené, že dítě začne věnovat pozornost tomu, jak vypadá. Chce někam zapadnout, cítit se bezpečně, najít svou partu. Nový styl vlasů, jiné oblečení, touha po piercingu — to jsou běžné projevy hledání identity.
| „Je to pochopitelné právě v tomto období. Péče o vzhled jim pomáhá někam zapadnout a cítit se bezpečně.“Barbora Horská, sociální pracovnice, Freeklub Pardubice |
Kdy je čas zbystřit?
Zájem o vzhled přestává být běžný ve chvíli, kdy začne bránit normálnímu fungování. Pozorujte dítě delší dobu, ne jeden špatný den, ale opakující se vzorce chování.
SIGNÁLY, KTERÉ STOJÍ ZA POZORNOST
- Odnáší jídlo do pokoje, vyhýbá se společnému stolu
- Časté vážení nebo naopak vyhýbání se zrcadlu
- Delší pobyty na toaletě po jídle
- Extrémní vybíravost v jídle, velmi malé porce
- Zvýšená nebo nutkavá fyzická aktivita
- Rapidní pokles nebo nárůst váhy
- Uzavírání se, ztráta kamarádů a zájmů
- Stopy po sebepoškozování
Jedno z těchto chování samo o sobě nemusí znamenat problém. Ale pokud se jich hromadí víc a trvají týdny, není možné to přehlížet a je čas na otevřený rozhovor.
Sociální sítě: velký tlak, malé tělo
TikTok, Instagram, Snapchat — v telefonu každého puberťáka. Algoritmy jim servírují dokonalé životy, filtrované obličeje a svalnatá těla. Kluci vidí six-packy a chodí do posiloven. Holky vidí hubené postavy a přestávají jíst. A to vše v době, kdy jejich vlastní tělo prochází změnami, které se nedají ovládat.
| „Filtry ze sociálních sítí z každého udělají neodolatelnou bytost. Teenageři pak chtějí vypadat tak, jak to na sítích vypadá — a to v pubertě prostě nejde.“Barbora Horská |
Co říkat a co raději ne
I když to rodiče myslí dobře, někdy právě jejich slova dítě zraní nejvíc. Slova jsou v pubertě jako oheň — jednou vyřčená zanechají stopu, opakovaná pak velké jizvy.
VĚTY, KTERÉ ZNÍ NEVINNĚ, ALE DÍTĚ ZRAŇUJÍ
„Ty seš vysokej, ty bys měl hrát basket.“
„Ty si chceš ještě přidat? Nemáš z toho už dost?“
„Ty máš zadek jak valach.“ / „Ty máš bříško.“
„Podívej se na tu holku, ta je tak hubená — to je krásné.“
Pokud tyto věty říká jeden rodič, dítě je možná přejde. Pokud je slyší od obou je v přesile a nemá kam utéct.
Piercing, tetování, černé oblečení: dialog místo zákazu
Dítě chce piercing? Místo pevného ne — ptejte se proč. Jaký? Kde? Co za tím stojí? Otevřený dialog má dvě výhody: dítě se cítí vyslyšené a vy zjistíte, zda jde o módní závan nebo hlubší potřebu. A pokud dostane tvrdý zákaz, můžete počítat s tím, že si ho nechá píchnout u kamarádky nesterilizovanou jehlou.
5 věcí, které jako rodič opravdu můžete udělat
| 1 | Buďte vzor — ne přednáškou, ale chováním. Jak mluvíte o svém těle? Jak mluvíte o tělech druhých? Dítě to od malička vstřebává. |
| 2 | Nepoužívejte jídlo jako odměnu ani trest. Ukažte dítěti, že čokoláda i zelenina mají své místo — bez pocitů viny. |
| 3 | Sdílejte své pubertální vzpomínky. „Já jsem v pubertě taky…“ — dítě uvidí, že i vy jste se hledali. A že jste to přežili. |
| 4 | Nehaňte lidi kvůli váze nebo tělu — ani v televizi, ani na ulici. Dítě z toho odvozuje, co čeká samo sebe, až přibere. |
| 5 | Mluvte o sociálních sítích otevřeně. Ne „to je škodlivé, zakážu ti to“, ale „víš, jak fungují ty filtry? Pojď, ukážu ti to.“ |
Kdy vyhledat pomoc
Pokud chování dítěte zasahuje do jeho zdraví — přestává jíst, přejídá se jako reakce na stres, máte podezření na sebepoškozování nebo se uzavírá před celým světem — je čas přestat být hrdina a přijmout pomoc.
Existuje spousta organizací: linka psychické pomoci, rodičovská linka, linka důvěry — anonymní, 24 hodin, 7 dní v týdnu. A klíčové sdělení od Barbory Horské:
| „To není vaše vina. Rodič dělá vše podle svého vědomí a svědomí. Reagujte v klidu, řešte to společně a vězte, že pomoc existuje.“Barbora Horská |
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Je moje dítě normální?
Sociální služby pro děti a dospívající – Jsme #safespace, na které se můžete také obrátit, najdete přímo tady.
